Trilobiti požárského souvrství (přídol)

Stejnojmenná epocha, ve které přídolské oddělení vznikalo, trvala necelé 4 miliony let. Začala přibližně před 423 miliony roky a skončila asi před 419, 2 miliony let. Přídolí předcházela ludlowská epocha svrchního siluru (kopaninské souvrství) a po něm následovala devonská perioda. Přídolí se již dále na žádné stupně nedělí.
Oddělení pojmenovali roku 1948 Ferdinand Prantl a Alois Přibyl podle části obce Velké Chuchle. Nachází se zde oblast Homolka a Přídolí, která byla vyhlášena v roce 1982 jako přírodní rezervace. Mezinárodní stratotyp hranice ludlow - přídolí (Pridolium) je v lomu Požár 1 v Praze - Řeporyjích. Je dána prvním výskytem graptolitů druhu Monograptus parultimus. Přídolí a tím celý silur pak končí prvním výskytem graptolitů druhu Monograptus uniformis. Jako stratotyp této hranice (mezi silurem a devonem) byl určen Mezinárodní komisí pro stratigrafii Klonk u Suchomast (jižně od Berouna). Zatím co kopaninské souvrství je tvořeno tufitickými vápnitými břidlicemi, požárské souvrství tvoří šedé deskovité vápence a v lochkovském souvrství (nejspodnější devon) jsou vápence jemné bioklastické. Hraniční vrstvy jsou zcela bez narušení tektonickými procesy, nenachází se zde ani žádná faciální změna a profil tvoří jediný kontinuitní sled.
Lokality požárského souvrství navštěvujeme velmi příležitostně. Z fosilií, které jsme nalezli převládá spíše netrilobitová fauna (lilijice, mlži, plži, hlavonožci atp.). Zbylé nálezy trilobitů zde nepublikujeme, jsou buďto nechvalně zachovalé nebo příliš fragmentální. Zde tedy publikujeme jen to nejzajímavější, i když toho není mnoho.


• řád Harpetida Whittington, 1959

Bohemoharpes (Unguloharpes) bubovicensis Přibyl et Vaněk, 1986 † - lom Kosov (přídol)

Řád: Harpetida Whittington, 1959 †, podřád: Harpina Whittington, 1959 †, čeleď: Harpetidae Hawle & Corda, 1847 †, rod: Bohemoharpes Vaněk, 1963 †, podrod: Unguloharpes Přibyl & Vaněk, 1981 †, druh: Bohemoharpes bubovicensis Přibyl et Vaněk, 1986 †.

Barrandovými skalníky byli lidově nazýváni, podle podkovovitého lemu kolem hlavy, jako podkováči.

Vědecká synonyma
Bohemoharpes (Unguloharpes) bubovicensis Přibyl & Vaněk, 1986
Bohemoharpes inflexa Doubrava, 1991
Bohemoharpes (Unguloharpes) inflexa Doubrava, 1991 


• řád Odontopleurida Whittington, 1959

Radiaspis nauseola Kříž & Pek, 1974 † - lom Kosov (přídol)

Řád: Odontopleurida Whittington, 1959 †, podřád: Odontopleurina Whittington 1959 †, nadčeleď: Odontopleuroidea Sepkoski, 1998 †, čeleď: Odontopleuridae Burmeister, 1843 †, rod: Radiaspis Richter & Richter, 1917 †, druh: Radiaspis nauseola Kříž & Pek, 1974 †

Pygidium vzácného trilobita druhu Radiaspis nauseola Kříž & Pek, 1974 † z přídolských vrstev lomu Kosov u Berouna.
Profil 783b vznikl okolo roku 1996 na prvním těžebním patře lomu Kosov u Berouna. Příznivě odkryl polohy hraničního intervalu stupňů ludlow - přídolí (kopaninské a požárské souvrství). Značně fosiliferní polohy poskytly informace jak o druhovém složení trilobitových společenstvech s Prionopeltis archiaci (svrchní ludlow) a Prionopeltis striata - Scharyia nympha (spodní přídolí), tak o stratigrafickém rozsahu některých druhů. Profil odkrývá cca 8 m mocný vrstevní sled, z něhož je celkem dobře přístupných spodních 6 m. Spodnopřídolské trilobitové společenstvo je v profilu 783 hojné především v polohách 51 - 60, avšak chudě diverzifikované. Poměrně vzácný, drobný odontopleuridní trilobit Radiaspis nauseola Kříž & Pek, 1974 se vyskytuje v polohách 43, 45 a 53.

Radiaspis nauseola Kříž & Pek, 1974 † - 2 mm (sag). Volná líce, která částečně překrývá pygidium Radiaspise patří jinému, v těch vrstvách hojnému druhu - Otarion verrucosum (Hawle & Corda, 1847) †, lom Kosov. 

Radiaspis nauseola Kříž & Pek, 1974 † - pygidium

Vědecká synonyma rodu Radiaspis Richter & Richter, 1917 †
Charybdaspis Basse, 1998
Xanionurus Whittington & Campbell, 1967


• řád Phacopida Salter, 1864

Crotalocephalus transiens (Bouček, 1935) † - lom Kosov (přídol)

Řád: Phacopida Salter, 1864 †, podřád: Cheirurina Harrington et Leanza, 1957 †, Nadčeleď: Cheiruroidea Hawle & Corda, 1847 †, čeleď: Cheiruridae Salter, 1864 †, rod: Crotalocephalus Salter, 1853 †, podrod: Crotalocephalus Salter, 1853 †, druh: Crotalocephalus transiens (Bouček, 1935) †.

Hojný druh, významný prvek požárského souvrství (přídolí), kde je součástí dvou trilobitových společenstev. Hojně se vyskytuje ve společenstvu s proetidním trilobitem Prionopeltis striata a miniaturním trilobitem nejistého zařazení Scharyia nympha (cf. Chlupáč, 1987), vázaném spíše na více hlubokovodní prostředí s převládající sedimentací deskovitých, šedočerných, biomikritických až bioklastických vápenců (mudstone - wackestone) s vložkami laminovaných, vápnitých břidlic stejné barvy. Nález poměrně zachovalého cephalonu pochází z r. 2015. Jediné, co nešlo z kamene dostat jsou oči, které zůstaly v negativu.

"Lokality: lomy Kosov (profily č. 356, 783B); lom Koledník (profil č. 335); Řeporyje - lom Mušlovka (profil č. 687); Jarov, zářez lesní cesty vedoucí z vrchu Damil do osady Koledník; aj. Nehojný je Crotalocephalus transiens v lavicovitých, světlešedých až načervenalých, bioklastických vápencích (packstone - grainstone), často s tufitickou příměsí, význačných masovým výskytem brachiopodů společenstva Dubaria (cf. Havlíček & Štorch 1990). Zde byl C. transiens zjištěn v mělkovodním, nízce diverzifikovaném, trilobitovém společenstvu s Calymene - Balizoma, které definoval Chlupáč (1987)."
"Lokality: Malý lom u silnice Loděnice - Bubovice (Přibyl & Vaňek 1974) a v příležitostném výkopu pro inženýrské sítě (budované v roce 2008) v jeho blízkosti, kde jsme jej sbírali s další trilobitovou faunou (V. Vokáč & P. Krýda, nepubl.). Dále je C. transiens znám z lokality Srbsko - Na bříči (profil č. 786; Přibyl & Vaněk 1974). Bouček (1935) uvádí tento druh též z jím blíže neupřesněné lokality u Tachlovic. C. transiens nebyl zatím zjištěn v bazálních a nejsvrchnějších polohách požárského souvrství (přídolí) v biozónách Monograptus parultimus a Monograptus transgrediens. Gutiérrez-Marco et al. (2001) uvedli taxon C. transiens ze sedimentů spodního přídolí (biozóny Monograptus ultimus) vystupujících v severozápadním Španělsku (provincie Ourense). Tento druh se zde vyskytuje společně s dalšími druhy trilobitů známými i z pražské pánve (cf. Struszia concomitans, Cromus aff. leirion aj.)"
Citace: Václav Vokáč & Petr Krýda - Poznámky k biostratigrafii a ekostratigrafii podčeledi Cheirurinae Salter, 1864 (Trilobita) ze siluru pražské pánve (Barrandien, Česká republika)


Struszia testosteron (Šnajdr, 1981) † - lom Kosov (přídol)

Řád: Phacopida Salter, 1864 †, podřád: Cheirurina Harrington et Leanza, 1957 †, nadčeleď: Cheiruroidea Hawle & Corda, 1847 †, čeleď: Encrinuridae Angelin, 1854 †, rod: Struszia Edgecombe, Ramsköld & Chatterton in Edgecombe & Chatterton, 1993 †, podrod: Struszia Edgecombe, Ramsköld & Chatterton in Edgecombe & Chatterton, 1993 †, druh: Struszia testosteron (Šnajdr, 1981) †

Encrinuridní trilobit, jehož fragmenty byly popsány Šnajdrem v r. 1981 z nálezů v požárském souvrství, z trilobitového společenstva Prionopeltis striata - Scharyia nympha. Tento "brouk" je znám pouze z fragmentů (pygidia a kranidia) a jeho nálezy z tohoto souvrství patří spíše k těm vzácným. V publikaci Trilobiti barrandienu, Díl 1, Trilobiti v lomu Kosov u Berouna z roku 2019 se autoři V. Vokáč, F. Hartl a M. Pavlovič přiklánějí spíše k názvu Balizoma testosteron Šnajdr, 1981.

Vědecká synonyma
Encrinuraspis testosteron Šnajdr, 1981
? Balizoma testosteron Šnajdr, 1981


• řád Proetida Fortey & Owens, 1975

• Otarion verrucosum (Hawle & Corda, 1847) † - lom Kosov (přídol)

Řád: Proetida Fortey & Owens, 1975 †, podřád: Aulacopleurina , nadčeleď: Aulacopleuroidea , čeleď: Aulacopleuridae Angelin, 1854 †, rod: Otarion Zenker, 1833 †, podrod: Otarion Zenker, 1833 †, druh: Otarion verrucosum (Hawle & Corda, 1847) †.

Poměrně hojný trilobit ze společenstva Prionopeltis striata - Scharyia nympha.

Vědecká synonyma
Otarion (Otarion) verrucosum (Hawle & Corda, 1847)


• Prionopeltis striata (Barrande, 1846)  - lom Kosov (přídol)

Řád: Proetida Fortey & Owens, 1975 †, podřád: Proetina Přibyl 1946 †, nadčeleď: Proetoidea Hawle and Corda 1847 †, čeleď: Tropidocoryphidae Přibyl 1946 †, rod: Prionopeltis Hawle & Corda, 1847 †, druh: Prionopeltis striata (Barrande, 1846) †.

Je to mladší zástupce tropidokoryfidních trilobitů rodu Prionopeltis Hawle & Corda, 1847 †, který již náleží do požárského souvrství (přídol) svrchního siluru. K jeho starším "bratříčkům" patří především Prionopeltis archiaci (Barrande, 1846) †, Prionopeltis dracula Šnajdr, 1980†,velmi vzácný Prionopeltis armageddon Vaněk, Vokáč & Hörbinger, 1992 †, Prionopeltis praecedens (Bouček, 1935) †, velmi vzácný Prionopeltis miclen Šnajdr, 1980 †, velmi vzácný Prionopeltis septima Šnajdr, 1976 † (pravděpodobně bude časem přiřazen k jinému druhu) atd. Všechny výše zmiňované druhy z kopaninského souvrství.
Trilobit P. striata tvoří důležitý stratigrafický prvek, přičemž pro Barrandien je typický poddruh Prionopeltis striatus troilus (Hawle et Corda 1847) (Chlupáč 1971 a 1977). Průměrná velikost tohoto druhu je 10 - 30 mm, tedy je o něco málo menší než P. archiaci. Morfologicky je podobný ostatním trilobitům rodu Prionopeltis. Cefalon půlkruhovitý, líce velké, opatřené trny. Oči přisedají těsně ke glabele, která sahá cca do tří čtvrtin kranidia. Trup z 10 segmentů. Pygidium v poměru k tělu velké, ostnité.

Trilobit Prionopeltis striata (Barrande, 1846) † se nachází v požáreckých vrstvách lomu Kosov u Berouna ve společenství trilobitů Bohemoharpes (Unguloharpes) bubovicensis Přibyl et Vaněk, 1986 †, Crotalocephalus transiens (Bouček, 1935) †Scharyia nympha Chlupáč, 1971 †, což je drobný proetidní trilobit nejasného zařazení, Prionopeltis unica unica Šnajdr, 1976 †, Leonaspis ezellina Šnajdr, 1983 † a Radiaspis nauseola Kříž & Pek, 1974 † (zóna P. striata). Jedná se především o vrstvy 51 - 60 spodnopřídolského trilobitového společenstva (V. Vokáč, 1999).

Vědecká synonyma
Phaeton membranaceus Barrande, 1846
Prionopeltis troilus Hawle & Corda, 1847
Proetus striatus Barrande, 1846


Zdroje:
- Václav Vokáč & Petr Krýda - Poznámky k biostratigrafii a ekostratigrafii podčeledi Cheirurinae Salter, 1864 (Trilobita) ze siluru pražské pánve (Barrandien, Česká republika), Plzeň, 2010
Václav Vokáč - Trilobitová společenstva hraničního intervalu ludlow - přídolí (silur) v novém profilu v lomu Kosov u Berouna (Pražská pánev, Čechy), Praha, 1999
- https://cs.wikipedia.org/

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky